Žraločí útes 4 Jiný svět

9. října 2010 v 11:50 | Edit a Kiki |  Žraločí útes
Část 4. Jiný svět

K večeři jsme si dali zbytek ovoce a suchý chléb a okamžitě jsme usnuly...
   Ráno jsme se probudili časně.Foukal silný vítr a schylovalo se k dešti.S Pájou jsme se shodli na tom, že si zalezem pod přístřešek, který nám poskytovala loď. Podle mých hodinek, které podle mého názoru jsou otřesné, jsme zjistili ,že je půl šesté ráno.Na palubě se zatím začalo rozléhat hlasité bubnování deště. Chtěli jsme ještě něco zakousnout , než se vydáme na průzkum ostrova.
,,Co si chceš sebou všechno vzít??Všechny naše zavazadla a jídlo neunesem.'' optala se Pavlína.
,,Myslela jsem,že bychom si měli vzít kompas,stan,mapu,něco k jídlu-teda pokud ještě nějaké zbylo a nějaké oblečení na převléknutí.'' oznámila jsem. Všechno potřebné jsme si zabalili a uložili do velkého zeleného batohu, jenž jsme měli s sebou.
Vydali jsme se na cestu. Já nesla batoh s věcmi a Pavlína šla vedle mě neobtěžkána těžkými zavazadly. Přibližně po hodině chůze jsme se obě zastavili. Uviděli jsme před sebou velmi zvláštní zvíře. Pokud to ovšem bylo zvíře.
Zvíře stálo asi tak půl druhého metru před námi. Mělo obrovské paroží,malé tlusté nohy a světlou kropenatou srst. Jen stálo a zíralo na nás. Za chvilku se otočilo a uteklo.
,,Co to sakra mělo znamenat? V životě jsem takovou zrůdu neviděla!'' rozčilovala se Pavlína
,,Nemám ponětí. Zřejmě je to nějaký druh jelena žijící pouze na tomto ostrově. Bude to jistně vzácný exeplář.'' mluvila jsen si jen tak pro sebe.
,,Zvláštní exemplář? To je snad úplně jedno,co to bylo! Mě by spíš zajímalo ,kde to zatraceně jsme?'' začínala křičet Pavlína.
,,Pojďme dál.'' rozhodla jsem. Pavlína sice ještě chvíli zírala na místo, kde podivný jelen stál a potom poslušně vykročila na mnou.
   Šli stále po rovině,nikde v dohlednu nestál žádný vrcholek. Ani jedna jsme za celou dobu nepromluvila. Pokračovali jsme odhodlaně v cestě. Šli jsme přes široké palouky porostlé barevným kvítím a brodili jsme rozvodněnou řeku. Cesta jako by něměla konce. Po skoro celém dnu dlouhé a únavné cesty jsme se rozhodli utábořit. Stan byl postaven raz dva a my dvě rozdělali malý ohníček. Jelikož jsme už neměli co k snědku, rozhodla jsem se ,že přinesu alespoň nějaké ovoce z nejbližšího lesa.
,,To se ani trochu nebojíš?Jsme někde na nějakym zatracenym ostrově,nikoho tu neznáme a ty si půjdeš jen tak sama do lesa? Ty si se snad pomátla.''
,,Co chceš teda jíst?'' zeptala jsem se klidným hlasem. Sedla jsem si na kus dřeva, který tu byl pohozený a začala si ohřívat ruce u ohně. Sice bylo léto,ale noci na tomto ostrově byly chladné.
,,Dnes večer nic jíst nebudeme.Nebudeme nic riskovat. Ráno nějaké jídlo najdeme.'' skončila a poprosila Vandu ,aby jí přinesla ze stanu svetr. Jakmile vlezla Vanda do stanu, hlasitě zavřískla.
,,Co je?Co se děje?'' přiběhla Pavlína ke stanu. Vanda byla v mžiku pět metrů od stanu.
,,Tak co se stalo?? Co šílíš?''
,,Je tam nějaký zvíře! Obrovský!'' zašeptala Vanda. Pavlína rozvážně vzala kus klacku a začala jím ve stanu šmátrat.
,,Co to děláš??Co když tě pokouše.'' promluvila stále ještě vystrašeným hlasem Vanda.
,,Neboj se.'' a vlezla do stanu. Vanda trpělivě vyčkávala ,ale zároveň měla hrozný strach. Jsou samy dvě na pustym ostrově a kdyby se Pavlíně něco stalo,co by si počala?
,,Pojď se podívat.Tomu nebudeš věřit.'' Pavlína vycházela pomalými krůčky ze stanu ,na obličeji jí zářil úsměv a v rukou nesla cosi středně velkého,celého potáhlého šedavě zelenou silnou kůží.
,,Co je to??'' vystrašila se Vanda.
,,To je přeci varan.Jsou to nádherný zvířata.'' rozzářila se ještě více Pavlína.
Vanda věděla, že je Pája se zvířat bojí a štítí,a tak tohle opravdu nečekala. Pavlína k ní přicházela v varanem v ruce a podávala jí ho.
,,Nech si to zvíře u sebe.'' vykřikla jsem.
,,Biologii mám ráda,ale jenom teoreticky.'' oddalovala se Vanda ,,nenápadně'' od Pavlíny.
,,Čeho se bojíš?Vždyť je kouzelnej.'' usmívala se Pája. Úsměv ale nepatřil Vandě, ale tomu šedozelenému zvířeti.
,,Budeme mu říkal Karel,co říkáš?''
,,Ehm..jo,tak jo.''
Pavlína si sedla k ohni i s tim zvířetem a ohřívala sebe i Karla. Vanda už měla hrozný hlad, ale jelikož Pavlíně slíbila ,že zůstanou spolu,rozloučila se a šla si lehnout do teď už volného stanu.
Než usnula, zrekapitulovala si celý dnešní den.Najednou si vzpomněla na to zvláštní zvíře,které potkali s Pájou..  

Napište ,jak se vám čtvrtý díl Žraločího útesu líbil =)*
 

Jakpa si užíváte prázdniny??

6. července 2010 v 16:26 | Edit a Kiki |  Vzkazy od nás,pro vás
Ahojky všichni ,návštěvníci našeho blogísku petprstu.blog.cz x)*

Chtěli jsme se vás zeptat ,jak trávíte letní prázky..

Jestli chcete získat i diplomek ,tak vyplňte tyto bodíky =)*

 < Jak se vám líbí prázky??
 < Byli jste už někde na dovče??(Kde??)
 <Kam se ještě chystáte??

Berem první 3 lidičky x)*

Žraločí útes 3 Tajemný břeh

25. února 2010 v 18:30 | Edit a Kiki |  Žraločí útes
Leknutím jsem upustila mobil do vody...
S Pavlínou jsme zbytek noci už nespaly.Pořád jsme přemýšlely,jak se něco takového vůbec mohlo stát.Pavlína už sice nebrečela,ale zato bylo do breku mně.Co je teď s Romanem?Říkala jsem si.Co se s ním mohlo stát?A jak se to vůbec moho stát?Na tyto otázky sem nemohla najít odpověď.

Bylo ráno,přibližně 6 hodin.Jelikož bylo léto,už bylo docela světlo.Dali jsme si s Pavlínou něco k snídani a rozhodli se,že to tak nenecháme.Sanitka v noci nepřijela.Do mobilu se nás ptali ,kde jsme ,ale my byly natolik rozrušené a vyděšené,že jsme si nemohli vzpomenout,kde přesně jsme.Mapu jsme měly,ale ani jedna zeměpis pořádně neumíme.Začala jsem litovat,že jsem ve škole na hodině zeměpisu nikdy nedávala pozor a odsuzovala ho.Teď už ale vím,jak bych ho zrovna potřebovala.Holt se budeme muset obejít bez mapy.

Po snídani jsme se s Pavlínou dohodli,že začneme Romana hledat.Věděli jsme ,že jsou prázdniny a že nás naši nebudou hledat,protože jsme jim řekli,že nevíme ,na jak dlouho odjíždíme.Vypravily jsme se na sever.V jedné naučné knize jsem totiž četla,že žraloci odpouvají na sever a že tam nosí i své kořisti.Ten sever jsme s Pavlínou jenom tak odhadly a doufaly,že správně.

Dopluly jsme asi kolem páté odpoledne na jeden břeh.Byla to opuštěná pláž.Říkala jsem si,že tu nejspíš od 2.světové války nikdo nebyl.S Pavlínou jsme vystoupily z lodě ,kterou jsme bezpečně zakotvily.Ještě by nám scházelo,abychom tu zkroskotali.Vydali jsme se nedaleký prales trochu prozkoumat.Šly jsme kolem vysokých palem,slyšel jsme let divokých ptáků,šumění moře a najednou jsme uviděly obří domy připevněné na skalách.Opravdu nás to překvapilo,nikdy předtím jsme nic takového neviděly.Zůstaly jsme stát na místě a Pavlína mi řekla ,,Příjdeme sem zítka a prozkoumáme to tu.Doufám ,že tu budou žít nějací lidé,kteří by nám dali jídlo a pití,protože naše zásoby už docházejí.A snad nám poskytnou nějaké informace ,kde to vlastně jsme.''Sou hlasila jsem.Už jsem byla taky unavená a tak jsme se vydali zpět k lodi.Cestou nás naštěstí nic nepotkalo a tak jsme v pořádku dorazily k lodi.K večeři jsme si dali zbytek ovoce a suchý chléb a okamžitě jsme usnuly.

Pokračování příště ..
 


Diplomky za prázdninovou bleskovku :))))

23. července 2009 v 21:24 | Edit a Kiki |  Diplomky

Diplomek pro NiQousek

Diplomek pro ~ Lady.Diam[o]nd*

Diplomek pro ♥Princess&Barbie♥

Doufáme ,že se vám diplomky líbí :))))


Prázdninová bleskovka

23. července 2009 v 20:39 | Edit a Kiki |  Bleskovky
Přihlaš se do Super prázdninové bleskovky na petprstu.blog.cz !!!
Berem jen první 3 lidičky !!!
Tak neváhej a přihlaš se !!!

1. Jak se máš o prázdninách??
2. Byl/a si někde na dovče??
3. Máš narozky právě na letní prázdniny??
4. Byl/a si někdy u moře??
5. Nosíš rád/a sluneční brýle??
6. Stydíš se za sebe , když si v plavkách??
7. Máš doma bazén??
8. Co nejraději děláš o letních prázdninách??

První 3 lidičky dostanou prázdninovej diplomek!!


Obrázky andělů !!

13. dubna 2009 v 15:50 | Edit a Kiki |  Andělé









Hororové animace !!!!!!!!

13. dubna 2009 v 15:44 | Edit a Kiki |  Animace








Diplom za 21.bleskowku

10. ledna 2009 v 20:54 | Edit a Kiki |  Bleskovky
Tak tady je už dlouho slibowanej diplomek :) Od Kiki... :) A Edit... :D


Sny něco znamenají a thy můžeš přijít na to,co...

10. ledna 2009 v 20:47 | Edit a Kiki |  Kouzla
Ahoj!

Mame thu pro tebe velký snář!Stačí jen kliknout zde a dozvíš se vše,co chceš vědět!



Víc strašidelných historek

10. ledna 2009 v 20:43 | Edit a Kiki |  Příběhy
ušičky
Z polska přijeli moji prarodiče.Dušičky se slaví 1.listopadu tak,že jdou lidé na hřbitov celí oblečení v černém a modlí se za své příbuzné.A přesně tak to bylo 1.listopadu 1954 . Moji prarodiče už se chtěli pomalu vrátit domů , když k nim šel pan Shellinewsky , zaměstnanec z dědečkovy firmy. Neměl na sobě žádné černé oblečení , ale monterky .Prarodiče se na něho dívaly dost překvapeně , protože si mysleli , že když někdo jde na hřbitov v montérkách neprojevuje k mrtvým úctu.Ale on je pozdravil:dobrý den pane a paní Plowic .kývl hlavou a šel dál.Následující pondělí o tom vyprável můj děda ve firmě , ale jeden pracovník řekl že to není možné , protože pan Shellinewsky umřel 31.října.
strašidelný dům
Jednoho dne jsme byli já a můj bratr sami doma a neměli jsem co dělat.Šli jsme tedy k jednomu starému domu a dělali tam různé blbosti.Najednou se z toho domu ozvaly výkřiky nějaké ženy.Hrozně sem se lekla.Za dalších 5 minut se ozval výkřik a následně výstřel . Po chvíli se ozval hlasitý hlas muže . To nám už nedalo a šli jsme se podívat co se to děje. Prohledali jsem celý dům od shora dolů ale nikde nits. Další den jsme zjístily kdo ten dům hlídá a ten nám řekl že tam jeden muž zabil svou ženu a pak i sám sebe.Od té doby jsme se tomu domu velmi vyhýbali.
Strašidelné vyvolávání.
Jednou jsme byli s kámoškou sami doma , protože rodiče odešli na ples. Rozhodly jsme se teda , že zkusíme vyvolat ducha . A¨ni jedna z nás na to nevěřila, ale řekli jsme si co když je na tom něco pravdy. Ta¨k jsme začaly. Dohodli jsme se , že vyvoláme jednoho kluka od nás z ulice , který zemřel v roce 1998. Jeho otec ho ubil k smrti. Po chvíli se kamarádka zeptala: jestli si tu s námi dej nám znamení . A najednou spadla váza.Strašně jsme se bály a rychle ho odvolali.Pak jsme si šli lehnout.Když jsem se probudila octla sem se v nemocnicy.Byla jsem měsíc v komatu.Prý nás někdo chtěl zabít a v tu chvíli jsem si vzpoměla na toho kluka a na vázu.Po návratu domů jsme ho s kámoškou raději ještě jednou odvolali.
Chata
byla jsem s kámoškou na chatě u mojí babičky. Jednou večer pozvali babičku na oslavu nějakých narozenin a já s anetou sme zůstali samy doma.Asi do 10 jsme si povídaly, koumali telku a časáky.Přesně v 10:10 začalo hřmít a v chatě zhasla všechna světla.Vzala jsem tedy baterku a šla se podívat do sklepa na pojistky , ale dveře od sklepa se zabouchly!Myslela jsem že si ze mě Aneta dělá srandu , ale když sem jí po chvíly slyšela ječet začala jsem bušit na dveře a řvát . Když ztichla tak se dveře otevřely a já viděla Anetu jak se krčí desi v koutě a kouká kamsi za mě. Měla vyděšený obličej a celá se klepala.Uviděla jsem u dveřích vyrytá slova-ZEMŘETE!!!Hrozně jsme se bály ale přesto jsme si šli lehnozt.Když jsme se tam šli podívat ráno slova na dveřích už tam nebyla.

Kam dál